|
ZADÁNÍ:
Když byla Eriadna o rok starší, než je polovina nynějšího věku Dorse, bylo jemu tolik jako jí, když on byl tak starý, jako je ona nyní. Když byly Eriadně tři čtvrtiny současného Dorsova věku, byl on starý jako bude ona, až bude Dorse o 13 let starší, než je ona teď. Jaký je rozdíl věků Eriadny a Dorse?
dad1 - da ditz:
Den první. Chápu se neořezané tužky a přepíšu si Einsteinovu hádanku na A4. Ani zdaleka netuším, do čeho lezu. Brzy se to ukáže. Sednu ke stolu, a čumím do toho textu. Asi 15 min. A nic. Absolutně nic. Asi neumím česky. Dojde mi, že hádanka není o matematice. Začal bych počítat, ale nevím co. S novou nadějí hypnotizuju text ještě asi 30 min. Točí se mi hlava. A je mi blbě. Jsem na pokraji sil. Radši budu dělat, něco,
co umím. Pustím si film. Zítra je přece taky den.
Den druhý. Nemám ani minutu. Až večer. Chvilku to zkouším, se shodným výsledkem. Jen ta zatracená nausea (teď mi asi rozumí jen zdejší zdravotníci /mistr Ranhojič/ a šachisti, co čtou Sartera J) je o něco silnější.
Den třetí. Sednu na vlak, a jedu na výlet. V kupé mi to dojde. Máš tam moc neznámých, vole, musíš je „vyeliminovat“. A musíš najít pevný bod. Ano, ten co o něm mluvil pan Galileo. Co by to mohlo být? Sakra (ehm, použil jsem mnohem sprostší slovo), co udělám s těma třema časovejma rovinama? Kolik je Eriadně dnes? Kolik jí bylo někdy v minulosti? A kolik jí bude v budoucnosti? A stejně tak s Dorsem! S touhle otázkou v hlavě se vypotácím z vlaku. Snad mě po cestě nic nepřejede.. (to be continued)
Den třetí pokračuje. Cestou z vlaku. Jakmile zahnu na zapadlou pěšinku podél potoka, konečně se dostanu do osvěžujícího stínu stromové aleje. Šedé buňky mozkové na mě přestávaj bejt naštvaný, a začnou konečně něco dělat! Ano, jediný pevný bod je „rozdíl věků Ariadny a Dorse“. Heuréka! Časové roviny jsou zapeklitá věc. Pomnožují nám neznámé proměnné takřka geometrickou řadou. Ale. Mají alespoň jednu fajn vlastnost. Rozdíl věků mezi dvěma bytostmi (Eriadnou a Dorsem) zůstane už napořád stejný, ať už je to včera, dnes nebo zítra. Nebo po smrti jednoho z rodičů. Sláva. Máme první 3 rovnice. Jednoduché, ale důležité.
D(současný věk Dorse) – E (současný věk Eriadny) = x (rozdíl jejich věků, tedy, to co máme odhalit), zkráceně: D – E = x Selským rozumem, v jakémkoli jiném čase, kdy je Dorsovi a Eriadně míň nebo víc (je to úplně šuma fuk): D1 – E1 = x D2 – E2 = x atd. Uf. Teď už je to „hračka“. (To be continued)
No, pokračování příště. Taky jsem na to nepřišel hned, že ?!
Už jdu na to :-) Původně jsem chtěl až zítra, ale..
(Continued) … Hádanka nepopisuje nic jiného než to, na co se nás ptá. Rozdíl mezi věkem Dorse a Eriadny (a to v různých časech). Jak to dělá?. Odkazuje nás na „současný věk Dorse“ nebo „současný věk Eriadny“, jako bychom je znali. Což neznáme. Einstein je vtipálek. Ale, známe vztahy mezi nimi! Co teď? Vztahy z prvních dvou odstavců přepíšeme do rovnic. Věk Eriadny (v jakémkoli čase) je VŽDY vyjádřen současným věkem Dorseovým, a „něčím navíc“. Stejně tak věk Dorse (v jakémkoli čase) je VŽDY vyjádřen současným věkem Eriadniným, a „něčím navíc“.
Zkuste to se mnou: „Když byla Eriadna o rok starší /pozn. bylo to tedy v jiném čase, než v přítomosti, a v této jiné době jí bylo třeba „E1“ roků/, než je polovina nynějšího věku Dorse, …“ To je jednoduchý: E1 = 1/2 D + 1
„…bylo jemu /v tom samém čase jako Eriadně, a to mu bylo třeba D1 roků/ tolik jako jí, když on byl tak starý, jako je ona nyní.“ Cože? Chytneme se stébla. Jinak se utopíme. „.. on byl tak starý jako ona nyní..“ Jasně. To je to „E-čko“. Fajn. Takže: D1 = E (& něco navíc)
Co navíc? „.. bylo jemu tolik jako jí, když on byl tak starý..“ FUCK. FUCK. Cože? Jasně. Kouzelná formulka. On byl starý jako ona, když jemu bylo „E“ roků“. A jak že byla stará ona? No, jako vždycky: bylo jí o „x“ roků méně !!! A máme to: D1 = E – x Uffff…
A druhá část textu: „Když byly Eriadně tři čtvrtiny současného Dorsova věku /pozn. bylo to tedy v jiném čase, než v přítomosti, a také v jiném čase, než v první části hádanky, v této jiné době jí bylo třeba „E2“ roků/…“ Jednoduše: E2 = 3 / 4 D
„… byl on starý (ve stejném čase, a to mu bylo třeba D2 roků) jako bude ona, až bude Dorse o 13 let starší, než je ona teď.“ Cože? Stéblo. „..byl on starý… jako … je ona teď“. To známe. To je „E-čko“. Opět tedy: D2 = E (& něco navíc) Ale co navíc? „…o 13 let starší“. To budeme umět, přičteme 13 roků. „..byl on starý jako bude ona..“. Nenechme se mást. Čeština klame tělem. Mluvíme o tom, kolik bylo jí a jemu ve stejném čase!!! Je to zase stejný. Jak že byla/bude stará ona? No přece jako vždycky. Je jí o „x“ roků méně !!! a MÁME TO: D2 = E + 13 – x
Máme všechny rovnice (vztahy), které potřebujeme. A asi padesát šest neznámých :-) Které to jsou? E, D, x, E1, D1, E2, D2. No dobře, je jich jen 7. Stačí přijít na to, kolik je „x“. A rovněž je třeba doufat, že ani David D ani pan Einstein si z nás netropí nepěknou legraci! Teď teprve se ke slovu dostane matematika. Budeme eliminovat neposlušné neznámé !!! Protože: D – E = x, můžeme každé E (probůh, prosím, nikoli E1, či E2 !!!) nahradit výrazem D – x Budeme mít tyto čtyři rovnice, ve kterých už žádné „E-čko“ nebude: E1 = 1/2 D + 1. D1 = (D –x) – x = D – 2x. E2 = 3 / 4 D. D2 = (D – x) + 13 – x = D + 13 – 2x.
E-čka“ jsme se zbavili. Ale je tam toho furt moc! Zbavíme se taky E1, E2, D1, D2 (tedy, pro znalce, zbavíme se zapeklitých „časových rovin“). Jak? Vrátíme se ke Galileovi a jeho pevnému bodu: Jak jen to bylo? D1 – E1 = x D2 – E2 = x Super, když tohle provedeme, budeme mít rovnice s „D-ečkem“, a s „x-kem“. A to už budou jen 2 neznámé.
Zase o kousek blíž cíli. Snad.
Poznámka k věci: DD, BB, Profesore, atd. - Moji milí mladí přátelé, chcete snad ještě někdo pokračovat ?!? :-)
Tornado to dad1>...a jaké měla Eriadna míry?? To by mě taky zajímalo.
To Tornado> Bejvala to jisto jistě diva s mírami Věstonické Venuše. Jinak nevím, proč by se o ní tolik psalo a mudrovalo.. Btw. "v současnosti (sic!) je trochu za zenitem, neb jí je již 47 let :-)
BadinaB - Břetislav Badina 1.9.2005 20:02:45
já jsem "prohlédl" po té nápovědě, ale zadavatel DD by mi mohl ještě něco vysvětlit k tomu vyhodnocení..
dad1 - da ditz 1.9.2005 20:06:10
BB - necham to na DD. Jinak myslim, ze skutecnou vyzvou "pro sede bunky mozkove" je vskutku ona napoveda, jak zachazet s casem (Jak priznacne pro mistra Einsteina), vse ostatni je pak pouze veci "tehniky" :-)
DvouhlavyD - David Dvouhlavý 1.9.2005 22:00:24
da ditz: Nejsou námitky. Stačí úlohu "pochopit a uchopit", že? :-)
FuzikovaE - Eva Fúziková 2.9.2005 10:28:47
dad1 - teprv teď jsem se dostala k DF(diskuzní fórum) a to co jsem četla je úžasné! Kam na to chodíš?...
dad1 - da ditz 2.9.2005 10:59:42
to EF - Na tvou otázku jsou dvě odpovědi. Zaprvé, to není žádná fikce. Opravdu jsem popsal "svou metodu", jak na tom trval David. Zadruhé bych řek, že za to může skvělá profesorka matematiky z gymplu. Zplihlé stříbrné vlasy, hnědé psí oči, nikdy méně jak 40 cigaret denně a odpovídající ozón v jejím nejbližším okolí, a do školy chodila v nefalšovaném velmi letitém indiánském ponču. Ke zlosti všech šprtů tahle dobrá životním stylem lehce nestandardní žena neznámkovala dle výsledků na písemky nadrcených příkladů. Dělala to jinak. Seznámila nás s nějakým tématem, a na příští hodině totálně změnila kontext problému. A vyzvala nás k řešení. Výsledkem bylo, že kdo vskutku "nepochopil a neuchopil", na nic se nezmohl. Kdo přišel s NÁPADEM, "jak na to" - dostal jedničku. (Dopočítat to můžou ti šprti..). Byla to jednička, kterou už v jejích očích nemohla přebít žádná případná "koule" z písemky /zaviněná bravurním součtem ala "2+2=3, takže.."/. Dnes vím, že nás tato neobyčejná dáma - budiž jí zem lehká - učila něčemu, co se dnes už ani neučí, ani nenosí. Učila nás myslet. Neocenitelná lekce, za kterou jsem jí moc vděčný :-) (sorry za ten sentiment, ale tak to prostě je!)
RanhojicP - Petr Ranhojič 2.9.2005 12:23:02
No tak snad ještě k tomu slovu "nausea", neb tady jsou silní zase jiní v kramflecích!! Autor měl na mysli tu skutečnost, že když prve viděl tento příklad a snažil se chopit nějakého toho stébla, tak přitom málem hodil šavli!! Ale pouze málem, neb kdyby ji hodil doopravdy, tak by zajisté použil termínu "vomitus". Děkuji za pozornost...
BadinaB - Břetislav Badina 2.9.2005 13:27:42
tady se to nějak pohnulo, až mě to přimělo k tomu, že jsem oprášil několik let už zánovní knížku od AE-"Jak vidím svět II." a přišoupnul ji do tašky, každodenně obtěžkané sázkařským sešitem a jinými poklady, bez kterých snad krok do města neudělám. Takovou sílu slov jsem tady ještě nezažil!
TECKAD - Doc. Prof. TEČKA 2.9.2005 18:20:25
Krásná pí. učitelka !! Trochu závidím a věř, že toto slovo velmi nepoužívám ... my měli naprostý opak, tedy kromě faktu, že šlo také o "ženu" .. např. z písemky, kde jsme počítali množinu G (nebo jak se hrome jmenuje?? :-)), a na jejíž řešení jsem přišel improvizovanou metodou, jsem dostal za 4 ( slovy začtyři :-)), protože jsem ku správnému výsledku nedospěl pro ní akceptovatelnou, tedy jí vyučovanou, metodou - děs a hrůza a matiku od tý doby "neřeším" ..
Tornado Lou 2.9.2005 20:21:46
DPT> Ta čtyřka byla asi za záměnu matematiky s anatomií...
TECKAD - Doc. Prof. TEČKA 2.9.2005 21:05:56
Lů: .. nikoliv, anatomicky se písmeno G vztahuje pouze k bodu :-)) s problemaikou množin G se vytasil na přelomu 19. a 20. stol. Georg Cantor a údajně tím způsobil třetí krizi matematiky (to jsem bohužel tenkrát nevěděl ... zřejmě nedávajíc pozor .. nebo že by úmyslné zatajení pedagogovo ???) jdu pařiti !!!
|
