No a tak jsme tady v plné sestavě:
Náš Ferdinant - se dobrovolně ujal vedení (včetně propagace) našeho family chess teamu na zahraničních tourné. Musím poznamenat, že i díky jemu jsme již zaznamenali úspěchy nejen na domácích šachovnicích, ale i na mezinárodním poli. Např. 2.místo v přeboru jižního Jemenu - oblast Adenského zálivu, odkud jsme si přivezli cennou trofej: pohár královny ze Sáby. Zde nutno vyzdvihnout Ferdinantovy organizační zásluhy.
Jak vidno z fotografie, vykonává i práci chess-teamového webmistra.
Bez ní by nikdy nebyla možná oslava úspěchu v nedávném hoganském zápase Česko - Svět, kdy za silné Boženčiny morální podpory vydobil jsem pro barvy světa resp. Jemenu dva důležité body!V případě konání šachových zápasů pod širým nebem, tzv.open air, je teta Boženka velice platnou členkou našeho chessteamu v oblasti zásobování. Teta Boženka je také často zvána na mezinárodní akce, kde zajišťuje jejich plynulý průběh a současně vykonává funkci rozhodčí.
Foto vlevo: teta Boženka na turnaji spokojených velmistrů v bavorském Mnichově, kterého jsem se mimochodem pro služební cestu do Jemenu nemohl zúčastnit.
Strýc Konrád - je sice na šachy úplně tupý a většinou sedí v krčmě nebo loudí hru na flétnu pod oknem sousedky Kosynové a pak se věnuje poezii. Také se dokáže vydatně zlískat. Nutno ocenit, že při návratu domů dbá strýc Konrád pravidel silničního provozu a pro překonání komunikace ukázněně používá místo vyhražené pro chodce.
Když náš Ferdinant - splní své manažerské povinnosti a žádná zahraniční akce není přede dveřmi, oblékne civil a aktivně odpočívá.
Jedna z jeho největších vášní a zároveň relaxací je v šenku roznášení žejdlíků. V tomto oboru platí náš Ferdinant za skutečného mistra. Pivní problematice obdivuhodně rozumí (podal již několik návrhů plzeňskému Prazdroji na vylepšení jejich produktů). Navíc má k plynulé roznášce zlatavého moku ideální tělesné parametry.
Prohlédněte si pozorněji Ferdinantovu postavu. Nízké těžiště a silné nohy splňují dokonale předpoklad k rychlému, plynulému a bezpečnému, skoro tanečnímu kroku vstříc k uspokojení vyprahlých hrdel a suchých dásní nedočkavých hostů.
Sousedka Kosynová ... a vous jí vlál...
Ne, nebojte se, nebudu si dělat legraci z naší milé sousedky či nějaké jiné dámy, o které je všeobecně známo, že vypadá jako chlap a pod nosem se jí značí knírek nebo z nějaké světově významné feministky. To v žádném případě.
Ovšem, nadpis nelže. Vousaté ženy, skutečně existují! Ve starověku byly oslavovány, ve středověku upalovány a v novověku zpeněžovány. Jak se stane, že žena zvousatí? Není to na přání podobat se vším mužům, nýbrž se jedná o medicínskou záležitost zvanou hirsutismus a o něm slovníky hovoří následovně:
"Nadměrné ochlupení mužského typu u žen - ochlupení ohanbí vybíhá až směrem k pupku, na tvářích se objevují chloupky až vousy, vlasová hranice na čele ustupuje a vytváří kouty atd. Na rozdíl od virilizace nejsou přítomny ostatní známky působení mužských pohlavních hormonů (androgenů). Menstruace a plodnost mohou nebo nemusejí být zachovány podle příčiny stavu. Ta je často neznámá (idiopatický hirsutismus), předpokládá se větší tvorba androgenů nebo zvýšená citlivost tkání na tyto hormony. Ty se i za normálních okolností tvoří v malém množství v kůře nadledvin a vaječnících a mají vliv na ochlupení žen a snad i na jejich sexuální aktivitu. <Foto vpravo: sousedka Kosynová v době studií na hudební konzervatoři>
V dnešní době tento medicínský problém téměř vymizel.Vousatá žena se může léčit - ať už operativně, hormonální léčbou nebo si může kořínky vousů nechat odstranit elektrolýzou. Takže se pánové nemusíte bát, že někdy na vás zpoza roha vybafne vousatá dáma jako sousedka Kosynová. I když ve starověku byly takovéto ženy velice vážené a byla jim projevována opravdová úcta.Věřilo se totiž, že vousatá žena je obdařena zvláštním darem a může být božským prorokem.
Naopak středověk a katolická církev v nich viděla čarodějnice a opékala si je v plamenech. Až doba renesance jim dala pokoj a vousaté ženy si svým vousem začaly vydělávat. Počestně! Ukazovaly se za vstupné. A na závěr, historický doklad, že vousatost kvetla ve všech vrstvách a i urozené dámy se pyšnily vousiskem. Takovou dámou byla Margareta Parmská, nizozemská místodržitelka. Žila na přelomu 17. a 18. století a byla na své vousy patřičně hrdá. Musela to být ale zvláštní žena (žena? snad ano, údajně byla až neuvěřitelně krásná), bojovala ve vojsku švédského krále Karla XII. jako granátník, vlastně granátnice. Po jedné bitvě byla zajata Rusy a světe div se prý se stala oblíbenkyní cara Petra I. Velikého.
Vousaté ženy nejsou nikterak výmyslem majetníků panoptik se zrůdami a s přírodními hříčkami na výročních trzích, jak se mnozí domnívají, nýbrž skutečný zjev přírodní, který se vyskytuje častěji, než by se myslilo. Vous, domněle jen ozdoba mužů, může zdobit i růžové tváře krásek. Přitom jest ovšem pochybné, přispívá-li tato nadbytečná okrasa k jejich půvabu. Moderní žena podniká všechno, aby se zbavila vousů, které považuje za zohyzdění. K tomu jsou určeny ústavy krásy, které se neomezují jen na pěstění pleti, nýbrž pasou po každém zbytečném vlásku, aby jej nemilosrdně vyrvaly. Ale to nezmění nic na skutečnosti, že jsou vousaté ženy už od nepaměti, že vousatost něžného pohlaví je tak stará jako historie lidstva. Již na starých egyptských reliéfech učenci rozpoznali obrazy žen s vousy.
Proslulý je především obraz královny Hačepsut (Hatsopsiton) z 18. dynastie v Thébách. Objevuje se na reliéfu ozdobena jsouc jedině hustými vousy, přistřiženými podle módy. Také v starém Římě byly vousaté ženy obyčejným zjevem. Jeden se zákonů na dvanácti deskách zakazuje ženám výslovně oškrabovati si tváře a vznikající chmýří nějak odstraňovati. I samu Venuši představovali si v určitých dobách s vousy. To nás může zvláště zajímati, poněvadž tato bohyně zosobňovala pojem krásy a dokonalosti. Na ostrově Cypru bývala Venuše ze starověku v podobách soch vždy jen jako vousatá, tak ji také uctívali. Z Cypru se dostala představa vousaté Venuše později do Říma a také v tomto městě požívala bohyně Venuše úcty, ač je nám - jako vousatá - nesnadno představitelná. Z pozdějších epoch se nám zachovaly hojné doklady o vousatých ženách. "Byla něžná a cituplná," praví kronika o jedné z vousatých žen. Oběma těmito vlastnostmi i krásnými vousy proslula paní Helena Antonia, narozena roku 1560 v Lutychu. Kroniky o ní praví, že se honosila opravdovým plnovousem, který vlál za chůze. Nicméně si zachovala pravé ženství, počet jejích milostných dobrodružství nebyl nikterak chudičký. Muži mívají mnohdy podivné záliby. Belgický učenec dr. Charoot napsal dokonce obsáhlou biografii Heleny Antonie. Ze svých studií učinil závěr, že jsou vousaté ženy v podstatě dobromyslné a že jsou slušného charakteru. Paní Helena Antonia prý byla vzor mírnosti a kromě toho ji zdobil cit… Tolik zpráva z tisku - ani v dnešní době (krom jinak psaných jmen) jí nelze faktograficky nic vytknout, kosmetické ústavy depilují o sto šest i v XXI. století.
Nejslavnější vousatou ženou byla a asi jí už i zůstane Clementina Delaitová (1865-1939), kavárnice z francouzského Thaon-les-Vosgues, její sláva byla taková, že v roce 1969 jejím jménem nazvalo městečko Thaon muzeum.
Ovšemže tyto vousatice byly vždy pokládány za ženy, a ženami byly, ani je nenapadlo předstírat, že jsou muž - jak to bylo s faraonkou Hatšepsovet, to nevíme, říká se, že ta se za muže vydávala, a že to byla lesbička, také je možné, že to bylo jen pro formu - byla přeci faraon a ten prostě musel mít bradku - doba to žádala. Co je pravdou, to asi nezjistíme. Jen v případě vousatých žen hormony nezměnily jejich ženskost a hirsutismus je léčitelný.
Na fotografiích vidíte sousedku Kosynovou - jako dívku a jako zralou ženu. Je to skutečná dáma a její šarm okouzluje muže v širokém okolí. Dvakrát se již provdala... Momentálně není zadaná.